Proč jste si vybrala toto plemeno?!

 To byla otázka, kterou mi položil MVDr. při naší první návštěvě jeho ordinace, kam jsme přišli na povinné očkování. Bylo to asi desátý den co jsem si 2. měsíčního Bertíka (Dendre Orange Pazzda – čínského chocholatého psa - naháče) přinesla domu. Já, naprosto nepřipravená na takovou otázku jsem koukala, jak se může na něco tak samozřejmého ptát zrovna veterinář? Vždyť  přece musí vidět, že je to ten nejkrásnější, nejúžasnější, nejinteligentnější, nejroztomilejší a nej……, nej…. pes. Po chvilce jsem ze sebe vykoktala něco jako  „proto, že se mi líbí“.

Když  jsme opustili ordinaci, tak jsem si celou situaci znovu v hlavě přehrávala a čím dál víc mi vadilo, že jsem neuměla adekvátně na položenou otázku odpovědět.

 Časem jsem se  častěji na ulici začala setkávat s naprosto rozdílnými reakcemi lidí na toto plemeno. Na některé reakce jsem zase nebyla připravená. Jak jsem již napsala, jsem hrdá majitelka toho nejúžasnějšího psa a předpokládala jsem, že to všichni musí vidět jak je krásný a úžasný a všem lidem se musí líbit jako mě. Proto mě mnohokrát některé poznámky až vehnaly slzy do očí.

Mám již  zařazeny lidi  zhruba do tří skupin podle toho jak toto plemeno hodnotí. První skupina lidí je naprosto nadšená a hned si chce na naháčka sáhnout a vyptává se na jeho povahu atp. Druhá skupina je ta, co je jejich nahota překvapí, ale i pobaví. Jako se mi stalo, že jsme procházeli okolo skupinky rozveselených kluků a najednou jeden reaguje „ …. koukejte ten pes je snad po chemoterapii“. Zarazilo mě to, ale neznělo to urážlivě. Byla to reakce mladého veselého kluka, který se asi s naháčkem ještě nesetkal, nebo se chtěl před kamarády předvádět.  Nebo reakce typu „..hele , psí porno „. Do této druhé skupiny řadim i ty lidi, kteří na naháče nereagují vůbec a to je někdy lepší. Pro mě je nejhorší setkávání se s lidmi třetí skupiny a to jsou lidi neznalý a zlý. Jeden příklad : Bylo to v létě na Vyšehradě, byl velmi příjemný, krásně slunečný den a já jsem kráčela se svým nej…… psem.  Proti nám šel tatínek s holčičkou a ta  si chtěla Bertíka pohladit.  Najednou slyším tatínka říkat „nesahej na toho psa, ten má nějakou nemoc, podívej jak mu slezly chlupy“. To byl ten moment, kdy se mi chtělo plakat.

 Takových různých reakcí jsem zažila už spoustu a stále znovu jsem si připomínala tu otázku „Proč jste si vybrala toto plemeno?“ Já to uvnitř, někde hluboko u srdce vím od samého začátku, když jsem se prvně  v roce 1997 na výstavě v Českých Budějovicích s tímto plemenem setkala, že je to to pravé zvíře pro mě. Pamatuji si to jako dneska, jak jsem je uviděla vesele poskakovat ve výstavním kruhu a já fascinovaně stála a hleděla na ty nádherné nahaté pejsky. Hned jsem si je vyfotila a od té doby jsem celou rodinu přesvědčovala, že chci naháče. Mělo to být až půjdu do důchodu a fenečka. Ale jednoho dubnového dne roku 2004 jsme se šli jen podívat na štěňátka čínských chocholatých pejsků – chovatelské stanice Pazzda a Dendre Oranga Pazzda byl druhý den u nás. Ve vrhu D byla jen jedna sestřička a tu si nechali chovatele doma (Dareia Shire Pazzda – Pepinka (www.pazzda.com). )

 Ale kluci byli tak krásní, že jsem se hned do Bertíka zamilovala.

Proč jsem si vybrala toto plemeno ? Já jsem si ho vybrala srdcem, já to už vím !!

Ale to nejde vysvětlovat.

Dnes, po dvou  letech soužití s tím mým nej…. Bertíkem vím, že je to velmi citlivé, vnímavé a přátelské  zvíře. A naprosto souhlasím se slovy jeho paní chovatelky „kdo si číňánka pořídí, brzy pozná kolik prázdného místa do této doby kolem sebe měl. Číňánek je dokáže vyplnit do posledního zbytku“. Taky jsme se zúčastnili několika setkání s ostatními chovateli, např. Setkání ve Sněžném, Silvestr. Téměř všichni přijížděli minimálně se dvěma pejsky a říkali mi, že kdo si jednou pořídí číňánka, nemůže zůstat u jednoho.

Nevěřila jsem jim.  

Od ledna 2006 máme doma naháčky dva a jsme moc rádi, že jsme se tak rozhodli. Doma je s nimi veselo a hlavně Bertík má v Čertíkovi kamaráda. Je to jeho syn (Carus z Aibonu) a my  pevně věříme, že bude po tatínkovi stejně citlivý, vnímavý a přátelský. Když musí zůstat doma sami, už sami  nejsou a je jim určitě spolu dobře.